Zámek Lešany

Lešany se poprvé připomínají v listině, která se hlásí do roku 1185, ale pochází patrně až z 13. století. Podle této listiny daroval kníže Jindřich Lešany Řádu Johanitů.   Roku 1353 držel Lešany první známý majitel Oldřich Medek z Valdeka. Na počátku 15. stol. se rychle vystřídalo několik majitelů, do roku 1683 to byly např. rody z Chřenovic, Lešanští z Čečelic, Vratislavové z Mitrovic, Čejkové z Olbramovic, Michnové z Vacínova.

V roce 1683 odkoupila Lešany s třemi vesnicemi od Michnů z Vacínova pražská Svatovítská kapitula, která na místě tvrze postavila zámek. Lešany se staly centrem velkého kapitulního panství do něhož patřily ještě statky Hostěradice, Břežany, Netvořice, Nedvězí a další. Správa panství sídlila v lešanském zámku. Kapitule patřil Zámek Lešany až do roku 1949. Během II. světové války byl zámek obsazen německými vojsky, poté jej převzala Československá lidová armáda. V roce 1949 byl Zámek Lešany zestátněn a byl využíván Jednotným zemědělským družstvem. Za socialistické éry došlo k výrazné devastaci zámku a jeho hospodářských budov. V prosinci 1996 jej od obce odkoupil pan Ladislav Truhlář, který zámek a zámecký areál postupně zrekonstruoval.

Kdy byla v Lešanech postavena původně vodní tvrz, nyní zámek, nelze jednoznačně určit, pravděpodobně to bylo ještě v předhusitském období Renvaldem z Ústupenic, který ji roku 1409 prodal spolu se vsí Prokopovi ze Soběšína. Tvrz byla jednoduchá, mírně lichoběžníková budova, která je dochovaná ve zdivu východního křídla dnešního zámku. Palác byl zřejmě trojdílný, snad i o něco delší než dnešní zámecké křídlo. Od západu k paláci přiléhalo nevelké nádvoří, od východu pak asi vodní opevnění související s dnešním rybníkem Návesník. Nejpozději za Čejků z Olbramovic (cca. pol. 16. století) byl postaven západní palác dochovaný ve zdivu západního křídla zámku. Uprostřed jedné z volných stran byla vstupní věž, jejímž následovníkem je věž současná. Brzy po roce 1683 získal zámek nynější čtyřkřídlou podobu. Fasády nesou stopy zásahů ještě v pozdním baroku a klasicismu, kdy vznikly i strohé arkády kolem nádvoří. Nejvýraznějším příspěvkem Svatovítské kapituly k podobě zámku je kaple sv. Víta zaujímající celou západní polovinu severního křídla. Roku 1903 zámek značně poškodil požár, nejvíce utrpěla věž v severním průčelí, která při opravě místo střechy dostala novoromantickou terasu. Nevzhledná terasa byla během II. světové války nahrazena ještě nevzhlednějším vodojemem.